JARO JE TU A NEBO JEŠTĚ NE?
Jaro mám asi ze všech ročních období nejraději. Miluju ten pocit, když něco začíná. A úplně nejvíc miluju to, že se dny prodlužují, všechno kolem pučí, denního světla přibývá a vidina léta a prázdnin je celá přede mnou…. Říká se, že od zimního slunovratu se Země nadechuje, aby její nádech vyvrcholil v den letního slunovratu. Zemský nádech je plný naděje, energie a tu vnímám u sebe a kolem sebe.
Letošní zima to zatím nechce vzdát. Opět nám ukazuje svoji sílu. Ale těch dnů, kdy ještě bude mít možnost projevit se, hodně ubývá. A bude jich čím dál míň. Jen musíme vydržet a naučit se cítit energii jara i přes ty sněhové vločky, omrzlá okna aut po ránu a studený vítr, který pocitovou teplotu sráží pod bod mrazu.
Ano, nemám to ráda. Byť zrozenec zimy, zimu nemusím. Přečkávám ji u kamen, pod dekou, v mnoha vrstvách šál, svetrů a čepic. Ale cítím, že už je její konec, protože JE TU JARO. Dávám poslední šanci zimním botám a bundě, aby se předvedly na přehlídkovém mole ulice, ale už je čím dál zřetelněji vidím hluboko uložené ve skříni. A až se tak stane, tak si ten okamžik náležitě užiju a už teď se na něj těším. V botníku čekají na svou příležitost nové jarní boty a lehká bunda už měla příležitost pocítit sluneční paprsky. Sice jen na dva, tři dny, ale už to bylo a bylo to nádherné!
Jaro je zrozením, a to není vždycky jednoduché, pohodové a s úsměvem na rtu. Všechno vzácné se rodí v bolestech, poryvech, kontrakcích, pod tlakem. A tak ty prudké změny počasí beru jako porodní bolesti, aby se pak v plné síle jaro rozlilo po krajině a nedalo už zimě absolutně žádnou šanci.
Nevím, jesti tomu tak bylo vždycky. Ve vzpomínkách byla moje jara jaksi delší a průběžně se rozvíjející. Ale přisuzuji to tomu, že už mám něco odžito a vzpomínky na mládí si máme většinou tendenci trošku přemalovávat na růžovo. V podstatě jsem v mládí jaro ani moc nevnímala. Sedělo se ve škole, učitelé dokola připomínali blížící se konec roku, přijímačky, maturitu....Takže to byl jeden velký stres a nějaké jaro za okny jsem moc neřešila. A čím jsem starší, tím víc jaro prožívám, užívám si jej a těším se na něj. Takže to letošní JARO, VÍTEJ, NELEKEJ SE ZIMY A HLAVNĚ UŽ SE NAPLNO ROZJEĎ!!!
